Hudební tábor Benešova Hora 08/2000

S kolegy ze zlínské hvězdárny jsem se vsadil, že v prosinci 2000 zahraju koncert - 10 písniček na kytaru.

Zprvu jsem cvičil sám, ale to mi vydrželo tak 2 měsíce. Tak jsem se rozhodl, že letošní dovolená (léto 2000) bude hudební. Na Internetu jsem si našel hudební školu Music Accord School Jardy Hudce, která pořádala hudebně jazykový tábor v Benešově Hoře u Vimperka na Šumavě. Tam jsem se pod Jardovým profesionálním vedením naučil za 14 dní tolik, co bych se sám nenaučil snad ani do zimy. Díky, Jardo.

Hudebně jazykový tábor se konal ve dnech 12. - 26. srpna 2000 v objektu Rekreačního zařízení Fezko v Benešově Hoře u Vimperka na Šumavě.

Ubytování v chatkách. 2 - 3 pokoje po 2 - 4 (?) lůžkách. Bydlel jsem s Peťou (10), Honzou (13) a Martinem (16).

Instruktoři: Jarda, Petra, Dean (ten přijel až ze Spojených států), Irena

Jídlo zajištěné 5x denně (nebo možná 6x ? - už nevím). Nadto byla u chatek vždy ráno umístěna přepravka s hruškami. Každý kdo měl chuť, si mohl vzít, kolik chtěl.

Dopoledne po snídaní vždy probíhala hudební výuka, po obědě bylo koupání, výlet nebo něco jiného a po večeři se sportovalo.

12. srpna 2000 - Koupalitě Rohanov. Toto místo jsme navštívili jako první.

14. srpna 2000 - Výlet do okolí Stach. Na náměstí je možno spatřit hřib koloděj. Každý kus je očíslován. Tuto žabku děti vytáhly z asi metr hluboké jámy vykopané pro nějaký sloup. Vedoucí tábora Jarda Hudec během krátké zastávky. Po návratu jsem si chtěl vzít z batohu nové tričko. Všechny trička mi v něm ale zplesnivěly, tak jsem je musel znovu vyprat a vysušit.

16. srpna 2000 - Výlet do Kašperských hor. Cestou na nás tenkým hláskem zběsile štěkal tenhle psík. V Kašperských Horách jsme si udělali krátký rozchod. Tomáš (6) je navýsost spokojený. Aby ne, když se 7 km nesl na mých zádech. Sraz jsme měli na této zastávce. Autobus zpět do Benešovy Hory odjel oproti jízdnímu řádu dříve. Za pomoci náhodného okolostojícího občana se podařilo děti dopravit zpět do tábora. Cesta v kufru auta bya pro některé orpavdový zážitek. My starší jsme poseděli s touto paní.

Hrušková válka. Po návratu z Kašperských Hor hodil někdo po někom šišku. Okamžitě vypukla šišková válka - chatky proti těm dole. Dean (ten dole) využil hrušek od rána už docela změklých, čímž přeměnil šiškovou válku na hruškovou. Tuto válku po čtvrt hodině ukončilo hejno vos, které přilákala sladká vůně hruškového protlaku. Ve vlastním zájmu jsme chatky bleskově vydrhli, jak nejlépe jsme uměli.

17. srpna 2000 - Výhodný obchod. Dnes nám dal správce Honza nabídku: "Když shrabete tohle seno, tak si můžete 5x zahrát kulečník zadarmo". Honza (spolubydlící) to hned přijal jako velmi výhodný obchod. Takže jsme se pustili do hrabání asi hektarové louky. Ve 3 lidech jsme ji hrabali od oběda až do večera.

Koncert v půlce. Večer se konal první předkoncert. Přijít mohl kdo chtěl. Odměnou za skvělý výkon mladého konferenciéra Honzy (6), vedoucího Jardy a nás ostatních byl potlesk přítomných rekreantů.

18. srpna 2000 - Obtisk boty do Peťovy nohy.

20.srpna 2000 - Slíbených 5 kulečníků za shrabanou trávu.

Bojovka. Vyhlášení bojovky. V Intervalu 15 minut startovaly 2 - 3 členné týmy. Běželi jsme podle fáborků a odpovídali na otázky připravené Deanem (např. "Jmenuj 3 americké prezidenty") a Jardou (např. "Urči písničku"). Zajímavosti po lese: mraveniště, pavučina, kadibudka, železný mechanismus zarostlý trávou. Po návratu posledního týmu vyhodnocení. Vyhráli všichni.

21. srpna 2000 - Dívčí pokoj. Na louce se dětem na tričku přichytily kobylky a už nechtěly odskočit. Dětem přišlo kobylek líto, tak je ubytovali na svém pokoji. A aby kobylky nestrádaly, nanosili jim tam také hlínu a trávu. Ikdyž to z té fotky na první pohled zřejmé není, bylo to opravdu tak.

23. srpna 2000 - Stachy. Hřib koloděj o týden starší.

24. srpna 2000 - Kráva.

25. srpna 2000 - Den D minus jedna. Z batohu jsem vytáhl koncertní kalhoty. Zjistil jsem, že jsou taky plesnivé. Pomocí Peťového kartáče jsem nad tou plísní zvítězil. Ještě že jsem si vzal ty šedé. Na koncertě jsem prý měl rozladěné Géčko, že to prý úplně trhalo uši. Asi to tak bylo, když to všichni říkají.

26. srpna 2000 - Den D. Po obědě nás různí rodičové odvezli do vesničky Dobrš. Zde se v místním kostele konal závěrečný koncert. Poté nám paní učitelka ukázala zvon, který byl (když ještě nejezdily auta) údajně slyšet až do Prahy. Nevím, jestli o tom někdo zapochyboval, nebo ne, ale když jej paní učitelka úderem jeho srdce rozezněla, tak o tom už určitě nepochyboval nikdo. Následovala ještě výstava "Lidé z podlesí" v místní škole. Na jedné z fotografií z přelistopadové éry je paní učitelka s mladíkem. V té době se nikde nadaly sehnat zavírací špendlíky. Paní učitelka mu žertem vyčítá, že je to proto, že je má všechny na bundě on.

27. srpna 2000 - Cesta domů. Ještě zastávka v Dobrši. Tohoto zajímavě nakloněného hrobu jsem si všiml až dnes.

Doma. Ještě jsem v počítači poskládal tohle panoráma vimperského sídliště.

Ten koncert se konal 27. prosince 2000. Písniček jsem si nachystal trochu více než jen 10, to kdyby se nějaká nepovedla. Sázku jsem sice vyhrál, (vyhrál jsem velké kuře), ale tu bečku jsem dovezl taky.