Přemysl Nos - www.avonet.cz/premysl
Dalekohled Newton 200 f/8 - moje celoživotní :-) dílo

Obsah

  • Jaký dalekohled vlastně chci.
  • Základní struktura
  • Primární zrcadlo a objímka s tubusem - 08.12.2001
  • Sekundární zrcátko a objímka s tubusem - 15.12.2005
  • Sada okulárů - 09.04.2011
  • Okulárový výtah
  • Dobsonová bedna - 09.04.2011
  • Hledáček - 17.01.2010
  • Tubus - 16.12.2009
  • Kolimace - 16.12.2009
  • Pohon - 17.04.2011
  • Poučení pro příště - 16.12.2009
  • Poděkování

    Jaký dalekohled vlastně chci.

  • Rekreační astronomie bez zvláštního zaměření, kde se sejde víc lidí. Měsíc, Slunce, DSO, planety.
  • Pozorovat budu venku, kde se dá blízko zaparkovat, bez zvláštní přípravy stanoviště, pokaždé někde jinde.
  • Skladování 95% doma, 5% kdekoliv, na hvězdárně, ve stanu, v autě, venku. Přeprava autem. Měl by snést přiměřeně nešetrné zacházení.
  • Pozorovat budu tak 1~5 nocí v roce, spíš v teplém období roku.
  • Příprava k pozorování a balení po něm? Max. 30 minut. Zkušenost, nejen moje, je, že příliš náročná příprava velmi silně odrazuje od vlastního pozorování.
  • Fotografování určitě, rekreační digitální snímky, ambice konkurovat amatérům-profíkům nemám.
  • Budoucí upgradování? Určitě průběžné vylepšování, ale žádné velké přestavby a zhodnocování za svůj život už asi nestihnu.
  • Koupit či postavit? 04/2001: Dalekohledy, které jsou na našem trhu, mě moc nepřesvědčily. A to i od světoznámých výrobců. Většinou jsou už od pohledu špatně navržené. Reference dostupné na internetu i zkušenosti kolegů co se týká kvality optiky jsou podobné. 08/2007: Často bývají "šité horkou jehlou", a profi-výrobky jsou v cenách od 150 000 Kč, což je docela dost. Navíc vlastní stavba přináší i zkušenosti, které nákupem nelze získat. Takže vlastní stavba. 12/2009 Dnes se za 12 000 Kč dá koupit lepší výrobek než co jsem schopný v domácích podmínkách sám postavit. Jenže já chci.. :-( :-)

    Základní struktura

  • Montáž: Pro začátek pro jednoduchost zatím Dobson (hmm, možná že už natrvalo), žádné složitosti, pak se uvidí.
  • Optika: Newton - jednoduchý, levný a časově nenáročný, jednoduchá kolimace.
  • Tubus: 08/2007: Původně jsem si tubus nechal stočit u klempíře z 0,8 mm pozinkovaného plechu. Jenže celá sestava i s objímkou vážila 40kg a s takovou váhou se nedalo bezpečně manipulovat. Proto jsem plechový tubus vyhodil a zvolil variantu z Al trubek, která celá váží 26 kg. To jde.

    IMAG0752_2.jpg IMAG0724_2.jpg

    Primární zrcadlo a objímka s tubusem

    Objímka primárního zrcadla

  • Primární zrcadlo mám od r. asi 1991 od p. Holubce. D = 200 mm; Tl = 23 mm; F = 1 575 mm; Mc = 1 809 g; Zc = -11 mm.
  • Objímku mi podle zrcadla vysoustružil pan Procházka. Mc = 7 274 g; Zc = -7 mm.
  • Model - 31.05.2002, už podle skutečných dílů - zrcadla a objímky:

    Primární zrcadlo Objímka primárního zrcadla Objímka primárního zrcadla

  • Otázka teď zněla, kde zrcadlo vypodložit. Různé prameny radily různě, a protože jsem sám nevěděl, tak jsem na to šel hrubou silou. Požádal jsem kamaráda, zda-li by byl tak hodný a provedl simulaci metodou konečných prvků (04.01.2004).

    Výpočet podepření zrcadla

  • Na kursu broušení astronomické optiky v Rokycanech kolem r. 1986 nás instruktor pan Procházka učil pravidlo l/4 = chyba optické plochy musí být menší než čtvrtina vlnové délky viditelného světla. l vis = 390 .. 760 nm, pro jednoduchost budu dále používat hodnotu l = 500 nm. Maximální akceptovatelná tolerance pro deformaci primárního zrcadla je tedy l/4 = 500/4 = 125 nm = 1.25 * 10-4 mm
    .
  • Pro výpočet jsme použili software: ANSA - síť MKP; PATRAN - zatížení a okrajové podmínky; NASTRAN - výpočet; a opět PATRAN - grafický výstup. Fyzikální hodnoty a okrajové podmínky pro nejjednodušší - 3-bodové podepření:
  • Rozměry zrcadla: D = 198 mm, tl = 23.5 mm
  • G skla = 70000 MPa = 70000 N/mm2
  • m = 0.25
  • r = 2.4 g/cm3
  • g = 10 m/s2 = 10000 mm/s2
  • Ve 3 bodech v místě podpěr posun v ose z = 0
  • V 6ti bodech po obvodu posun ve směru tečny k obvodové kružnici = 0

  • Pro vlastní výpočet jsme rozdělili zrcadlo na 20 zón po cca 5 mm, kde bylo zrcadlo ve 3 bodech vypodloženo. Pro každou zónu jsme vypočítali deformaci.

    Case_top_01.jpg Case_top_02.jpg Case_top_03.jpg Case_top_04.jpg Case_top_05.jpg Case_top_06.jpg Case_top_07.jpg Case_top_08.jpg Case_top_09.jpg Case_top_10.jpg Case_top_11.jpg Case_top_12.jpg Case_top_13.jpg Case_top_14.jpg Case_top_15.jpg Case_top_16.jpg Case_top_17.jpg Case_top_18.jpg Case_top_19.jpg Case_top_20.jpg

  • Zrcadlová plocha je nejméně deformovaná v případech 12 a 13, tzn při podepření v zóně 0.60 až 0.65 R. Rozdíl mezi nejvýše a nejníže posunutými uzly jsou zde cca 2.26 a 2.17 * 10-5 mm, tedy 5 x méně, než je maximální tolerance.
    Pro podepření mého zrcadla jsou dostačující 3 body v zóně 0.60 až 0.65 R.

    Upravený model

  • Protože podložení na 9 bodech už není technicky nijak složité, tak jsem se nakonec rozhodl pro tuto variantu. Deformace zrcadla pro 9-tibodové podepření jsme už nezkoumali. Těžiště trojúhelníků je na zóně 0.6 R (60 mm), 6 bodů je rozmístěno symetricky po 60 st na zó ně 74 mm a 3 body po 120 st na zóně 45 mm.
  • Dle výše uvedeného závěru jsem doplnil počítačový model. Spojovací materiál a seřizovací šrouby jsem v modelu neřešil:

    Objímka primárního zrcadla Objímka primárního zrcadla

    A teď prakticky (04.01.2004)

    1. Zrcadlo jsem koupil (cca 1993), objímku mi udělal pan Procházka (11/2001).
    2. Dřevěná přepravka vlastní výroby (cca 1991). Dnes už mám optiku klasicky v hliníkovém kufru :-)

      01-04-HousingFoto-001.JPG IMAG1975_2.jpg

    3. Seřizovací šrouby jsem si podle pana Procházky udělal na soustruhu. Pozor, "hroty" šroubů se pak musí srovnat na ploché brusce, jinak se kolimace změní z normálně jednoduchého úkonu na zápas, který nelze vyhrát.
    4. Ve firmě MRB Sazovice mi podle modelu z plechu tloušťky 2 mm a 5 mm laserem vyřezali trojúhelníkové díly pro podepření primárního zrcadla.

      01-04-HousingFoto-002.JPG 01-04-HousingFoto-003.JPG 01-04-HousingFoto-004.JPG 01-04-HousingFoto-005.JPG

    5. Nákup: 2 sady závitníků M4 a vrtáku D3,2 mm; Oboustranná páska, gumové těsnění, těsnicí pásky; Aceton, základová červená a černá lesklá barva na kov, ředidlo 6006, pár štětců; Šrouby, matky. (cca 617,- Kč), 1 počítačový větrák (95,- Kč).
    6. Vyvrtat otvory, vyřezat závity a odstružit osazení na trojúhelníku.
    7. Plechové trojúhelníčky a objímku odmastit a natřít základovou a černou lesklou barvou. Výsledek je technicky OK, ale pohledově příšerný - viditelné tahy štětcem, nečistoty v barvě, potečené hrany. Pokyn v návodu, že barvu je nutno přecedit, se opravdu musí dodržet. Příště už nebudu nic natírat, ale podle možností budu další díly dávat rovnou stříkat.

      01-04-HousingFoto-006.JPG 01-04-HousingFoto-007.JPG 01-04-HousingFoto-008.JPG

    8. Na trojúhelníčky nalepit oboustrannou páskou gumové podložky a na ně opět nalepit oboustrannou pásku. Na rub zrcadla narýsovat zónu 45 a 74 mm a paprsky po 120 st. Trojúhelníčky nalepit na zrcadlo proti smotku vaty.

      01-04-HousingFoto-009.JPG 01-04-HousingFoto-010.JPG 01-04-HousingFoto-012.JPG 01-04-HousingFoto-013.JPG 01-04-HousingFoto-019.JPG 01-04-HousingFoto-021.JPG 01-04-HousingFoto-022.JPG

    9. Přišroubovat větrák.

      01-04-HousingFoto-023.JPG 01-04-HousingFoto-024.JPG

    10. Vylepit těsnicí pásky včetně správně orientovaných odtokových otvorů.

      01-04-HousingFoto-025.jpg 01-04-HousingFoto-026.jpg 01-04-HousingFoto-027.jpg 01-04-HousingFoto-028.jpg

    11. Tento nápad - nalepit pásku po obvodu se neosvědčil, na zrcadlo působily příliš velké síly a to pak nešlo zasunout do objímky. Tak jsem ji nalepil napříč na šesti místech po obvodu. Nyní jde zrcadlo do objímky mírně ztuha a těžko se s ním otáčí ==> OK.

      01-04-HousingFoto-029.JPG TN_01-04-HousingFoto-033.jpg

    12. Založit zrcadlo do objímky. Přikrýt trojúheníkem. Přitáhnout podpěrné šrouby tak, aby vymezily vůli, ale zároveň na zrcadlo netlačily.

      01-04-HousingFoto-030.JPG 01-04-HousingFoto-031.JPG 01-04-HousingFoto-032.JPG

    13. Ještě doplním že všechny seřizovací šrouby jsou zajištěny kontramatkou. Měkké části asi budu muset čas od času podle stavu vyměnit.

    Usazení objímky do plechového tubusu

    Přestože hned v úvodu píšu, že se mi plechový tubus neosvědčil a že už ho nemám, kapitolku o něm tu nechávám. To aby si mohl každý přečíst, jakými galejemi si projde každý, kdo se pro práci s plechovým tubusem rozhodne.

  • Plechový tubus mi v 11/2001 vyrobil z 0,8 mm pozinku pan Vykoukal z Tečovic. Mc = 3 108 g; Zc = +178 mm.
  • Model - 31.05.2002, už podle skutečného dílu:

    Primární tubus

  • Tubus má asi o 1-2 mm větší průměr. Pro jistotu, protože při práci s tak velkým plechem se těžko dodrží desetinová přesnost.
  • Takže po sestavení a sešroubování byl tubus zvlněný. Proto jsem si na údržbě vyprosil 2 kusy 0,7 mm planžety, kterými jsem tuhle vůli vymezil. Doufám že tuto práci nebudu muset už nikdy dělat znovu.
  • Fotku z této doby nemám, snad to tolik nevadí :-)

    Vyclonění plechového tubusu

    Práce s plechovým tubusem je neskutečná pakárna, ostatně posuďte sami:

  • Pravidla pro sestavení clon jsou všude na internetu, takže tady je opisovat nebudu. Vnější průměr clon jsem nechal 4mm menší než průměr tubusu (2 mm škvíra), protože 1) ta černá velurka má tloušťku asi milimetr a 2) ten plechový tubus není přesně kruhový. Zde uvádím jen výsledek:
    Clona 1 d = 107,3 mm D = 236 mm z = 144 mm
    Clona 2 d = 105,6 mm D = 236 mm z = 222 mm
    Clona 3 d = 103,9 mm D = 236 mm z = 323 mm
    Clona 4 d = 102,0 mm D = 236 mm z = 416 mm

  • Ten tubus je ve skutečnosti velmi oválný, bylo nutné ho srovnat silonovým mezikružím.
  • Postup práce a usazení clon jsou zřejmé z fotografií. Je z nich patrné také to, že ta černá samolepicí tapeta je už sama o sobě dost černá a ty usazené clony se ve srovnání s ní zdají velmi lesklé. Nyní je jasné, že clony jsou nezbytné v případě tubusu natřeného černou matnou barvou, která se při pohledu dovnitř fakt leskne. Ale pokud tubus vylepíme tou černou velurkou, jsou clony spíše ke škodě a zde stačí jedna vstupní a možná jedna před zrcadlem. Žádné další. Na astronomickém fóru jsem zjistil, že někteří stavitelé (a pozorovatelé) došli ke stejnému poznatku a dávají jen každou druhou clonu, někteří už je nedávají vůbec.

    IMAG0270.jpg IMAG0272_2.jpg IMAG0276.jpg IMAG0280.jpg IMAG0282.jpg IMAG0297_2.jpg IMAG0283.jpg IMAG0284.jpg IMAG0295.jpg IMAG0296_2.jpg IMAG0301.jpg IMAG0298.jpg IMAG0302_2.jpg IMAG0304.jpg IMAG0306.jpg IMAG0309.jpg IMAG0310.jpg

  • Několik nasbíraných zkušeností:
    1. Černá velurka při práci pouští černé chlupy. Po jejich odstranění izolepou je vše OK. Na fotografii je vidět, že těch volných chlupů je opravdu dost. Stavitelé na Astronomickém fóru mají stejnou zkušenost.
    2. Samolepicí vrstvu potřeme teplou jarovou vodou. Samolepka se pak dá po povrchu posouvat aniž by se pokrčila nebo potrhala.
    3. S lepidlem (Makroflex FT101) se lépe a citlivěji pracuje když se z kartuše přenese do větší stříkačky, 20 ml+.

    Výsledná cena

  • Tohle všechno jsem pořídil dohromady za 4013,- Kč. K tomu:
  • Zdroj za 469,- Kč
  • Tubus za 750,- Kč
  • Černá samolepicí velurka 179 Kč (/m) a neoprenový obdélník 8mm silný na zednické hladítka za 89 Kč.
  • Moc? Málo? :-)
  • Sekundární zrcátko a objímka (15.12.2005) s tubusem (23.04.2006)

    Výpočet

  • První úkol před náma je určit, jak velké zrcátko vlastně chceme. Stanovit jeho velikost byl docela boj. Někteří mi radili že má být co nejmenší kvůli kontrastu a světelnosti, jiní zase že co největší kvůli vinětaci, další že u té mojí konzumní astronomie stejně žádnou vinětaci nepoznám, a další že má být něco mezi, že se musím nejdřív rozhodnout podle toho co chci s tím dalekohledem dělat :-). Na internetu jsem tenkrát nenašel nic, tak jsem si velikost sekundáru zkusil odvodit sám:
    1. Použitelný rozsah zvětšení:
      M-max = 2 D = 2 x 200 mm = 400x, ale prakticky tak nejvýš 200x.
      M-min = D-obj / d-oka = 200 / 5~7 mm = 30~40x
    2. To znamená okuláry budou mít ohniskové délky v rozsahu:
      F-min = F / M-min = 1575 mm / 30~40x = 40~55 mm
      F-max = F / M-max = 4~8 mm
    3. Nyní zatím předpokládejme že jednotlivé okuláry budem vyměňovat bez přestavení okulárového výtahu. Tedy že jediný důvod k přeostření je oko pozorovatele. Předpokládejme zde pozorovatele bez brýlí s oční vadou +/- 10 dptr.
      f-min = 4 mm, tj. 250 dptr
      f-max = 55 mm, tj. 18 dptr
      Přeostřovat tedy budem:
      250 dptr +/- 10 dptr = 240~260 dptr, tj. 0,3 mm, tedy skoro nic
      18 dptr +/- 10 dptr = 8~28 dptr, tj. 55 +70 mm dovnitř /-20 mm ven.
      Rezervou na přeostření kvůli konstrukci okuláru nebo kamery se budem zabývat o pár odrážek dále.
    4. Dále se musíme rozhodnout, jaké zorné pole chceme vidět. V době kdy se tento dalekohled už fyzicky rodil, bylo před "velkým" zatměním Slunce v Bulharsku (11.09.1999), které jsem tímto dalekohledem chtěl vidět celé i s korónou. Tenkrát jsem si myslel že ho fakt stihnu postavit. Takže jsem stanovil ZP = cca 1.5 stupně. Existuje takový okulár?
    5. Při 30~40x zvětšení to znamená mít okulár se ZP 45~60 stupňů. Takový snad existuje :-), můžem tedy pokračovat.
    6. Následující výpočet jsem provedl graficky.
      Dáno: ZP = 1,5 stupně; F = 1575 mm; D = 200 mm; Max. zasunutí okulárového výtahu dovnitř = 20 mm; Rezerva 5 mm.

      Poloha sekundárního zrcátka

      Takže zrcátko bude v poloze z = 1313 mm. Skutečná poloha zrcátka později (06.04.2011, skutečný okulárový výtah má zdvih 70 mm) zjištěná odměřením byla 1345 mm.
    7. No a teď můžeme určit průměr sekundárního zrcátka. Opět jsme si vypomohli grafikou:

      Velikost sekundárního zrcátka

      Takže a1/2 = 32 mm; a2/2 = 35,7 mm; tedy eliptické zrcátko by mělo mít průměr a = 68 mm a offset 1,75 mm. Uf, doufám že v tom výpočtu není nějaká znaménková chyba :-).
    8. Zde už uznávám a dávám za pravdu těm co mě varovali před příliš velkým sekundárním zrcátkem. Takže ho od stolu zmenšuju na a = 60 mm. Holt bude při 30x zvětšení trochu vinětovat, snad mi to laskavý čtenář odpustí :-). Offset se samozřejmě taky zmenší, bude 60 / 68 * 1,75 = 1,5 mm. ZP bude 1,32 deg = 1 deg 20 min.
    9. Další úvahy na téma velikosti SZ lze najít na spoustě mástech na internetu.

    Nákup optiky

  • Eliptické zrcátko jsem koupil ve Vývojové optické dílně v Turnově 04.09.2002. Tady je:

    Eliptické zrcátko

  • No. Zorné pole tedy známe, zrcátko koupené máme, kde má být umístěné víme. Teď si už můžeme určit rozměry sekundárního tubusu:

    Sekundární tubus

  • První si stanovíme, jaké by ten tubus měl mít vlastnosti:
    1. Odolný vůči běžnému nešetrnému zacházení
    2. V té době (cca 1990-2000) taky demontovatelný z té příhrady
    3. Chránit eliptické zrcátko i s tím pavoukem jak při pozorování, tak během přepravy
    4. Udržet okulárový výtah, neprohýbat se pod jeho tíhou
    5. Dobrý kompromis mezi tuhostí a hmotností
    6. Výroba nějakou dostupnou technologií
  • Takže zkusíme zase poprosit toho klempíře
  • Ještě několik rad odborníků:
    1. Průměr pláště D 315 mm se výrobí z 1 m materiálu.
    2. Šířka jednotlivých elementů (viz model) výztuh min. 20 mm, jinak se budou těžko ohýbat.
    3. Letovaný spoj není nosný. Nosný spoj je nýtovaný, šroubovaný, "zafalcovaný" či jinak zaohýbaný.

    Výpočet

    1. Dáno:
      SZ je v poloze z = 1313 mm;
      ZP = 1,5 deg;
      Délka pavouka za zrcátkem je podle modelu cca 17 cm.
    2. Poloměr krajních paprsků počítáme v poloze
      z = 1313 mm + 200 mm (s mírnou rezervou) = 1513 mm
      r(1513) = R + z * tg (ZP/2) = 100 + 1513 * tg (0 deg 45 min) = 120 mm.
    3. Tady se vraťme k výpočtu polohy sek. zrcátka. Pod OV počítáme 25 mm pro zasunutí výtahu dovnitř tubusu a 5 mm jako rezervu.
    4. Průměr sekundárního tubusu je tedy 120 mm + 25 + 5 mm = 150 mm.
      Ten klempíř by si přál průměr 315 mm (r 157,5), že? OK, takže o těch 7,5 mm zkrátíme OV? Začínají se tu nějak hromadit kompromisy.

    Objímka sekundárního zrcátka, tzv. pavouk

    Stupně volnosti sekundárního zrcátka
  • Pavouk musí mít pevnou polohu vůči tubusu. Odebírá sekundárnímu zrcátku 3 stupně volnosti (Tx, Ty, Ry).
  • Zrcátko musí být v objímce seřiditelné ve 3 souřadnicích (Tz, Rz, Rx) a celá objímka v souřadnicích Tx a Ty.
  • Vyhneme se návrhům podle mě staticky nesmyslným (např. zavěšení objímky sekundáru na 3 napjatých špicích od kola apod.).
  • Opět několik rad odborníků:
    1. V konstrukci je dobré se vyhnout nýtům. Vytahují se a jejich náhrada je obtížná.
    2. Plechy je lepší nechat vyřezat vodním paprskem nebo laserem. Při stříhání nůžkama by ty tvary a otvory byly pravděpodobně okousané a plechy by se nežádoucí mírou zkroutily.
    3. Klempíř ty díly pak stočí a sletuje.

    Model

  • Moje představa se v období 31.05.2002 - 12.08.2007 postupně vyvíjela a naštěstí i zjednodušovala :-).
  • Sekundární tubus - Mc = 3 886 g; Zc = +1 330 mm:

    Sekundární tubus Sekundární tubus Sekundární tubus

  • Objímka sekundárního zrcátka, tzv. pavouk
    Kovové díly: Mc = 716 g; Zc = +1 404 mm;
    Plastové díly: Mc = 14 g; Zc = +1 328 mm.
    Zrcátko: Mc = 100 g; Zc = +1 317 mm;

    Objímka sekundárního zrcátka Objímka sekundárního zrcátka Objímka sekundárního zrcátka

    Prakticky

    1. Sekundární zrcátko D 60 mm jsem zakoupil ve VOD Turnov - Vývojová optická dílna.
    2. Složité plechové díly jsem dal vyrobit v 04/2002 ve firmě MRB Sazovice podle modelu. Trojúhelníkové paprsky tl. 0,5 mm vyřezali laserem a naohýbali. Držák eliptického zrcátka tloušťky 0,5 a 2 mm vyřezali laserem a vodním paprskem.

      01-02-SpiderFoto1192.jpg 01-02-SpiderFoto1201.jpg

    3. Klempíř mi ty díly pak stočil a sletoval dohromady.
    4. Toho pavouka, tak jak jsem ho vymyslel já, jsem u žádného jiného majitele nebo stavitele dalekohledu neviděl. Doufám že bude OK. Po částech mi ho vyrobili v různých firmách. Uvidíme jak to bude dohromady fungovat.

      01-02-SpiderFoto1196.jpg 01-02-SpiderFoto1193.jpg 01-02-SpiderFoto1188.jpg 01-02-SpiderFoto1189-2.jpg 01-02-SpiderFoto1200.jpg

    5. Sekundární tubus mi 23.04.2006 vyrobil z plechu klempíř. foto
    6. Zkušebně jsem ze zvědavosti a nedočkavosti celého pavouka sestavil. Paprsky z 0,5 mm pozinku jsou dost tuhé, takže z důvodu tuhosti opravdu není třeba vymýšlet různé soustavy předpjatých drátů atp. Dále vidím, že silonový kloub se tlakem pružin kroutí - prohnul se asi o 2 mm.

      01-02-SpiderFoto1197.jpg

    7. 12/2009: jak tak sleduju na internetu ty všechny amatérské newtony, tak vidím že všichni ty eliptické zrcátka na ten držák lepí a jsou s výsledkem spokojení. Že bych si ten život taky zjednodušil?
    8. Rady odborníků:
      Lepidlo - tmel nepoužívej kyselé ale neutrální. Jinak ti ty kovové díly časem zoxiduje a vyžere.
      Moje zkušenost - tmel použij transparentní, ne bílý.

      foto, pH papírek?

    9. Kloub mi laskavě vyrobili z hliníku, části které se prohýbaly jsou posílené. Jenže otvory pro přišroubování držáku zrcátka už nelícují s protikusem. Tak to dopadá, když jednu sestavu dostane více výrobců, ikdyž všichni odvedli precizní práci. takže místo šroubování budeme zase lepit.
    10. Nalepení objímky SZ provedeme rovnou s vypočítaným offsetem: 1,5 mm / cos (45 deg) = 2,1 mm.6:07 08.04.2011
    11. V tom případě je nyní poslední šance udělat povrchovou úpravu - černou matnou. Ostatní ATMs na astronomickém fóru používají normální matnou černou, tak ji použiju taky. A po zkušenostech s natíráním objímky hlavního zrcadla jdu do OBI pro tu černou, tentokrát ve spreji. Vybírám matnou, pro venkovní použití, např. zn. DUPLICOLOR. Další postup je standardní - dokonale odmastit, zamaskovat, nastříkat. Že se to lehce řekne ale hůř v domácích podmínkách udělá snad nemusím připomínat :-). To že jakákoliv povrchová úprava vyžaduje bezprašné prostředí, to jsem věděl a podle toho se zařídil. Ale že se budou i docela velké kusy nečistot vyskytovat i přímo v tom spreji, to bych jako bývalý technolog nátěrových hmot fakt nečekal. Jednou se mi dokonce tryska úplně ucpala a po pár vteřinách s velkým plivnutím uvolnila. Výsledek je vidět na fotce. Takže napříště DUPLICOLOR sprej na pohledové díly nee.

      IMAG0047.jpg IMAG0051.jpg IMAG0055.jpg IMAG0058.jpg IMAG0077.jpg IMAG0081.jpg IMAG0078.jpg IMAG0083.jpg IMAG0084.jpg IMAG0087.jpg IMAG0088.jpg IMAG0092.jpg

      foto

    12. Poslední chybějící výbava sekundárního zrcátka je topení. Opět vycházím z 12V napájení a výkonu 2W. ==> Proud topením poteče 167 mA při odporu 72 ohm.
    13. Použil jsem 6 odporů 10 ohm, při napájení 12V začaly pálit asi za půl minuty ==> OK.
    14. Po vytvarování topení nanést na eliptickou plochu objímky ve 3 bodech silikonové lepidlo, zrcátko přilepit, nechat 24H v klidu. To s tím transparentním lepidlem jsem tady ještě nevěděl a samotného mě to nenapadlo. No tak jsem použil bílé. Brrr. Další postup je zřejmý z fotografií.

      IMAG0329.jpg IMAG0330.jpg IMAG0331.jpg IMAG0347.jpg IMAG0354.jpg

    15. Tak tohle si přímo říká o nějakou hezkou přepravku.

      SecondaryKufrik.JPG

    16. Koukám do přepravky a kochám se, a přitom vidím že hrany paprsků pavouka jsou tou černou matnou nejak málo nastříkané. Pod lustrem se lesknou jak... A bok eliptického zrcátka by se měl začernit taky, ne?
    17. Oprašuji svou modelářslou výbavu z rozdělaného L-13 Blaník OK-4815, který na své dokončení čeká už takových 10 let. Beru plechovčičku černé matné, jemný štěteček a jde se začerňovat.

      IMAG0095.jpg IMAG0097.jpg IMAG0358.jpg IMAG0361.jpg

    Výsledná cena

  • Zrcátko stálo 1453 Kč
  • Plechové díly na pavouka 650 Kč
  • Silonu za 150 Kč
  • Černý matný sprej 2x 119 Kč
  • Kufřík s houbičkama 489 Kč a 2 karimatky cca po 160 Kč
  • Malá černá matná Revell č.8 za 39 Kč
  • Lepidlo Makroflex FT101 169 Kč + aplikační pistole 170 Kč. Mají i levnější, ale ty se hned rozpadnou, škoda peněz.

    Sada okulárů

    Výchozí úvahy

  • Pro pozorování difuzních objektů chceme velké ZP ==> co nejmenší zvětšení
  • Pro pozorování detailů na jasných objektech chceme co největší zvětšení
  • Pro ostatní něco mezi (Brr, to je ale zjednodušení..)

    Průzkum možností (12/2009)

  • Volba správných okulárů je hodně o znalostech a/nebo praktických zkušenostech. Ty já sám nemám, tak se podíváme na internetu co tam píšou jiní. Na Astronomickém fóru je vidět že co pozorovatel to názor. Shodují se zhruba v tomto:

  • Nejoblíbenější mezi diskutéry (z těch kteří vlastnili podobný stroj jako já, D200-300, F1500-1600) byl např. TeleVue Nagler 13 mm typ 6, FOV 82 deg, zvětšení cca 120-130, 75% pozorovacího času. Dalším byl Ethos 13 mm, FOV 100 deg (!).
  • Okulár s nejkratší f mezi 7 - 9 mm, kvůli seeingu spíš upřednostňovali f = 9 mm, 15% pozorovacího času
  • Pro pozorování DSO doporučovali průměr výstupní pupily max 4-5 mm. Ta dnešní tma zřejmě už není co bývala :-(. Tedy pro mě zvětšení 200/4= max 50x, takže f = 1600/50= max 32mm
  • DSO se nejlépe pozorují při zvětšení D/6 - D/3
  • Komfortní oční reliéf (výška výstupní pupily) je 10-20 mm
  • Nejvychvalovanější okuláry od TeleVue - Panoramic, Nagler, Pentax, stojí cca 5 500 - 12 500 Kč.
  • Naopak ty nejlevnější např. Plossly od Celestronu, FOV 50 deg, stojí od 300 Kč do 2000 Kč.
  • Hodnocení pozorovatelů se dost liší podle toho jaký mají dalekohled a co s ním pozorují.

  • Ještě zmíním nejčastěji kritizované nedostatky:
  • Černání středu ZP u newtonů,
  • Odlesky, stíny v závislosti na úhlu pohledu do okuláru,
  • (Ne) kontrast ,
  • Barevná vada,
  • Komu eliminují paracorrem (komakorektorem), ale to je spíš vada objektivu..
  • Deformace ZP, proto taky vztah FOV = zv * fov. neplatí tak docela,
  • Některé typy od TeleVue (!) se nesmí rozšroubovat, protože se z nich vysypou čočky (!) a bez nezbytného vybavení je již v původní přesnosti nesložíte,
  • (Ne)vlhkotěsnost, (ne)vodotěsnost
  • Výška očnice neodpovídá výšce očního reliéfu, nedostatečná výška výstupní pupily pro pozorovatele s brýlemi,
  • Vinětace u kombinace okulár 1,25" + zenitové zrcátko 1,25" - zrcátko musí mít D2" + 1,25" redukce, ale to už taky není chyba samotného okuláru.

  • Další průšvih je, že některé okuláry mohou být např. korigované pro dalekohledy určitých světelností, což se ze stručného popisku na e-shopu většinou nedovíte. Stejně tak dílenské zpracování může být od vysoce precizního až po úroveň z Číny, což z fotky na e-shopu taky nevyčtete.
  • Do hlubších teorií bych se zde nerad pouštěl, na to jsou jiné stránky a fóra, proto se omezím jen na jednoduchý závěr, že volit okulár bez konkrétního dalekohledu a aspoň malé pozorovatelské praxe moc nemá smysl.

    Řady

  • Nicméně něco už odhadnout dokážem:
    Nejmenší zvětšení D200 / d4-5 = 50-40x a tedy nejdelší f F1600 / 50-40x = 32-40 mm
    Maximální ZP FOV ~ 1,32 deg ; 1,32deg * 50x = max 66,1 deg
    Největší zvětšení 175-225x podle podmínek a tedy nejkratší f F1600 / 175x-225x = 9-7 mm

  • Drahé okuláry tedy budem kupovat podle potřeby až k hotovému dalekohledu, takže teď jdem do těch spíše levnějších, v nezbytném množství. Průzkum trhu (12/2009) ukázal na možnosti požízení startovací sady okulárů, z nichž tu nejlevnější jsem zvolil:
  • Celestron Plossl D1,25" FOV 50 deg - 6,5 - 10 - 12,5 - 20 - 30mm od AstroComes dohromady za 1650 Kč.

    IMAG0426.jpg

    Prakticky

  • Na Messierově marathonu 02~04.04.2011 se mi potvrdilo to co jsem předtím tušil: Okulár Ploesl 30 mm 1.25" 50 st. při zvětšení 53x u nepoháněného Dobsona je pro vyhledávání DSO hodně nepraktické. Ivan mi zapůjčil svůj SWAN 33 mm 2" 72 st. a to byl úplně jiný zážitek. Ten chci.

    Okulárový výtah

    Výpočet 09.12.2001

  • Dáno:
    Poloha eliptického zrcátka z = 1313 mm;
    Průměr zrcátka a = 60 mm;
    Výška okrajových paprsků r = 120 mm.
  • Průměr OV = 2 (a/2 - r * (r - a/2) / z)
    Průměr OV = 2 (30 - 100 * (100 - 30) / 1313)
    Průměr OV v max. zasunuté poloze = 49 mm.

    Možnosti

  • 2004 - Nákup secondhandu: po několikahodinovém pátrání po internetu jsem došel k závěru, že se z druhé ruky tak velký okulárový výtah sehnat nedá. Nákup nového: okulárový výtah těchto rozměrů jsem v nabídce českých firem a dealerů také nenašel, nejbližší podobné OV 2") stojí přes 6 000 Kč, což už je hodně. Takže zase vlastní výroba. Po několika pokusech navrhnout si tak veliký funkční a zároveň amatérsky vyrobitelný OV zjišťuju, že tohle není zas tak úplně jednoduché zadání. Neuměl jsem odhadnout, jestli se třeba nebude ve vysunuté poloze křížit.
  • 2009 - 2" okulárový výtah dnes nabízí na svých e-shopech každý. Zdvih mají typicky 38 mm, že by to stačilo? Mě vyšlo 90 mm.. Ceny od 2000 Kč, to jde.
  • V nabídkách jsou klasické OV s ozubeným hřebínkem, Crayfordy a motorové OV.
  • Ty Crayfordy, které jsem osobně viděl, trpěly takovým drobným nešvarem - s těžkým okulárem se musely hodně utáhnout, takzvaně zarvat, jinak sjížděly a rozostřovaly se.
  • Motorový OV zatím nepotřebuju.
  • Hledám tedy klasický OV. Jeden mě zaujal - ten od pana Grima, 2" zdvih 70 mm. http://www.grecner.cz/astro/vytahy/vytah3x.htm. Pan Grim mě v telefonu odkázal na svého kolegu, kterého jsem navštívil. Ukázal mi své výrobky, které mě svým řemeslným zpracováním a funkčností přesvědčily. Lehce jsme si upřesnili několik drobností, které bych chtěl jinak, a bylo dohodnuto.

    Prakticky

  • V květnu/2010 mi přišel dobírkou balík s nádherným 2" OV a redukcí na 1,25".

    IMAG0749_2.jpg IMAG0748_2.jpg

    Dobsonova bedna

  • Dalekohled jsme si cvičně sestavili, takže známe jeho přesnou délku a polohu těžiště. Můžeme se pustit do výroby Dobsonové bedny. V našem případě 400 x 500 x 700 mm.
  • Materiál: Voděodolná překližka 18 mm, osa je šroubovice (závitová tyč) M8, matky samojistky, podložky široké (karosářské), teflon 5mm, doprostřed točny jsem epoxidem vlepil takové hliníkové pouzdro. To aby se mi při otáčení a při manipulaci nedrolilo dřevo.
  • Mýtu o tom, že se teflon nedá lepit, nevěřte. Normálně ho přilepte oboustrannou páskou a drží velmi dobře. Až tak, že budete mít problém ty 3 kluzáky odlepit a nepoškodit.
  • Vše ostatní je jasné z fotek, další komentář snad netřeba.

    Scan10001_2.jpg IMAG0449.jpg IMAG0447_2.jpg IMAG0450_2.jpg IMAG0443.jpg IMAG0436.jpg

  • Kdesi jsem četl, že zatížení teflonových kluzálů má být 2~3 kg/cm2. Nevím z čeho autor čerpal, já jsem zkusil míň i víc a rozdíl jsem nezaznamenal žádný.
  • Zato vzdálenost kluzáků od osy otáčení má velmi znatelný vliv. Pohyb v azimutu (teflon - překližka) šel docela ztuha. "Třecí moment" se sníží posunutím kluzáků blíž k ose otáčení. R cca 300 mm = otáčení jde velmi ztuha; R cca 150 mm = je to lepší; R cca 50 mm = to je ono. Dalekohledem se dá otáčet lehce, nicméně při manipulaci (např. výměna okuláru) neujíždí.
  • Protože už celá bedna není podepřená "celou plochou", tak se začala trochu viklat. Proto jsem ji podložil nábytkovými kolečky průměr 1 cm asi s 0,5 mm vůlí, aby nedřely. Jinak tedy nábytkové kolečka (z OBI) jako nosný prvek místo kluzáků vůbec vhodné nejsou, protože nejsou kulaté a po obvodu mají v dělicí rovině přetoky, navíc po pár minutách se do té překližky obtisknou, takže dobson na nich při otáčení poskakuje jak na struhadle. .

    IMAG0763_2.jpg IMAG0765_2.jpg

  • ..a pohyb ve výšce (teflon - zrcadlově lesklá ocel) by mohl být mnohem tužší. Ostatní ATMs mají průměr osy Alt od 200 mm. Že by .. ?
  • Pro přenášení a při pozorování v blzkosti zenitu je velmi praktická tato rukojeť.

    IMAG0731_2.jpg

    Cena celkem

  • Teflon 400x400 - 1096 Kč, docela dost mi ho zbylo, vlastně skoro všechen :-)
  • Překližka 1250 x 2500 - 1250 Kč
  • Řezání u truhláře - 1150 Kč, z toho nejvíce práce daly ty dva kruhy.
  • Hliníková trubka 8/10 x 1000 - 119 Kč
  • Rukojeť - 35 Kč

    Hledáček

    Možnosti

  • 0) Žádný - pro pozorování Měsíce OK, ale pro vyhledávání DSO velmi nepraktické
  • 1) Muška a hledí; red dot - s trochou cviku pro vyhledávání na tmavé obloze OK. Pokud obloha není tmavá a potřebujete něco najít v oblasti "bez hvězd", tak u Dobsonu nepraktické.
  • Dalekohled - použil jsem ATC Monar 25x70. Nalezení pole je otázkou chvilky, a v "prázdné" oblasti lze snadno doskákat po hvězdách (star hopping) až k hledanému objektu.

    MMV77.jpg MMV79.jpg MMV86.jpg

    Tubus

    Příhradový nebo kompaktní?

  • Jako první variantu jsem z důvodu předpokládané vyšší odolnosti zvolil kompaktní tubus, který mi z plechu 0,8 mm pozinku vyrobil klempíř. Dalekohled i bez povrchové úpravy vypadal přiměřeně hezky, jenže i s objímkou vážil 40 kg. Kdo chce dalekohled přenášet a převážet, tak to je fakt hodně.

    IMAG0752_2.jpg

  • Po absolvování odtučňovací kúry - výměna tubusu za nosníky - už váží jen 26 kg, což je mnohem praktičtější.

    IMAG0675_2.jpg IMAG0726_2.jpg IMAG0724_2.jpg

    Vyclonění

    Kompletace

    Kolimace

    Pohon

    Možnosti (17.04.2011)

  • Pouze manuální ovládání - pouze pro malé zvětšení.
  • Push-to - pole najít umím. Problém je že nalezené pole vždy ujede. Navíc Push-to vyžaduje další zařízení (notebook).
  • Jen funkce hodinového pohonu s manuálním vyhledáváním - OK
  • Go-to - proč ne když bude za dobrou cenu.
  • Závěr: Stačí jen funkce hodinového pohonu. Go-to může být jako bonus navíc.

    Odhad náročnosti funkce hodinového pohonu

  • Možnosti:
  • Nezávislý pohon obou os Alt i Az,
  • Pohon jen jedné osy Eq.
  • Srovnání náročnosti ja na tomto schematu:

    Odhad náročnosti

  • Závěr: Jednodušší, rychlejší a levnější se zdá být postavit Poncetovu plošinu a pohánět jen jednu osu konstantní rychlostí.

    Poučení pro příště

    Poděkování

  • Panu Procházkovi za výrobu objímky primárního zrcadla
  • Ivanovi Havlíčkovi za jeho připomínky v začátcích stavby
  • Mirkovi Kučerovi za jeho připomínky k návrhům pavouka a sekundárního tubusu (12/2001)
  • Tátovi za připomínky ke kotvení vzpěr (příhrady) a ke kotvení paprsků pavouka a objímky eliptického zrcátka
  • Za podporu při výpočtu podpěr primárního zrcadla
  • Panu Vykloukalovi za všechny práce s plechem
  • Za výrobu 4 clon a silonového mezikruží
  • Za výrobu hliníkového kloubu a hliníkové objímky tubusu
  • Ivanovi Havlíčkovi za ten teflon, přestože jsem si ho nakonec normálně objednal protože těch kousků bylo málo.

    Ještě různé pracovní poznámky z minula

    Topení

  • Pro testování jsem si v OBI pořídil zdroj 1.5 - 12V 500 mA, napájení z 220V.

    foto, osciloskop :-)

  • Ale zkoušet budu až později :-(
  • Vyhřívání primárního zrcadla proti kondenzaci vody - topení je až za větrákem (tedy uvnitř objímky), aby ten větrák nebyl tepelně zatěžován.

    Trojnožka

  • Komerčně dostupné trojnožky jsou téměř bez výjimky měkké. V celé sestavě bývají zdrojem nízkofrekvenčních kmitů (pod 5 Hz), což dalekohled velmi znehodnocuje. Navíc velké množství kloubů (vůlí) způsobuje odchýlení zorného pole při jakémkoliv seřizování.
  • Rady odborníků: Potvrdil se mi názor o třínohé trojnožce - není dostatečně tuhá proti otáčení (bod v prostoru má 6 stupňů volnosti: Tx, Ty, Tz, Rx, Ry, Rz. 3 nohy odebírají jen 3 stupně volnosti). Správná trojnožka musí být šestinohá.
    Trojnožka se 3 nebo 6 nohami
  • Trojnožku s přesnými klouby (bez vůlí) bych asi nezaplatil, takže musí být bez kloubů.

    Trojnožka bude nerozebiratelný svařenec ve tvaru čtyřstěnu.

    Výsledek

    Kvalita obrazu

  • Koma
  • Astigmatismus
  • Zklenutí pole
  • Vinětace
  • Zkreslení pole
  • Kontrast
  • Velikost pixelu
  • Parazitní světlo
  • Chování dalekohledu

  • Tepelná roztažnost
  • Vůle
  • Kmitání
  • Opotřebení
  • Stárnutí materiálu, degradace plastových dílů, oxidace lepidel, ...
  • Stárnutí materiálu, koroze, degradace
  • Tuhost
  • Výrobní nepřesnosti
  • Plynulost pohybů, zadrhávání 
  • Zdroje poškození při běžném používání
  • Zdroje poškození při nešetrném zacházení
  • Stabilita seřízení
  • Odtok kondenzátu
  • Pozdější upgrade
  • Vyrobitelnost součástek, stopy a deformace po nástroji a po upnutí 
  • Výrobní postup
  • Náhrady při poškození
  • Vzhled, povrchová úprava
  • Používání dalekohledu

  • Skladování
  • Nakládka
  • Transport
  • Vykládka
  • Montáž
  • Pozorování
  • Nečinnost
  • Demontáž
  • Nakládka
  • Vykládka
  • Uložení
  • Inspirace

    Mira Pavel 31.09.2000
    • Dlouhé táhla ovládání pohybů dalekohledu jsou trochu nepraktická, ale není to zase nic kritického. Při dostatečně tuhé montáži ani nemusí být zdrojem vibrací.
    • Okulárový výtah při ostření nesmí v zasunuté poloze zastiňovat primární zrcadlo.
    Internet
    • Web Pavla Ambrože
    • Web Honzy Grečnera
    • Web Libora Němce
    • Americký astronom
    • Rady Astronomy
    • Komerční stránky
    Seminář stavitelů astronomických dalekohledů Rokycany 20. - 22.10.2000
    Nástrojárna
    Standa P.